Zinkové primární články
Primární zinkové baterie (primární baterie se zinkovou anodou).
Obecně:
Primární baterie se Zn anodou patří stále k nejrozšířenějším elektrochemickým zdrojům proudu. Do této skupiny můžeme zařadit následující běžně vyráběné elektrochemické systémy:
- MnO2/Zn s mírně kyselým elektrolytem s převahou NH4Cl (Leclanchéova baterie)
- MnO2/Zn s mírně kyselým elektrolytem s převahou ZnCl2 (Zinkochloridová baterie)
- MnO2/Zn s alkalickým elektrolytem (Alkalické baterie)
- Ag2O/Zn
- O2/Zn s mírně kyselým elektrolytem
- O2/Zn s alkalickým elektrolytem
- NiOOH/Zn
Baterie systému oxid manganičitý zinek s mírně kyselým elektrolytem jsou často nazývané jako baterie zinek-uhlík i když je všeobecně známo, že uhlík v nich neslouží jako elektrochemicky aktivní materiál, ale pouze jako proudový kolektor. I když jsme si vědomi "nesprávnosti" tohoto označení, jsme nuceni tuto zkutečnost zde zmínit, protože jsou takto uváděny v katalozích mnoha výrobců a také v elektrotechnickém slovníku se uvádí, že příkladem baterie uhlík-zinek — primární baterie, jako je například Laclanchéova nebo zinkochloridová bateriebaterie uhlík-zinek je baterie Leclanché nebo zinkochloridová baterie. Ze zkušeností však víme, že tyto výrazy se používají trochu jinak: pojmem zinkouhlíková baterie se ve většině případů myslí ta baterie se starší technologií (Leclanché) a baterie s novější technologií (ty lepší) se označují správně - zinkochloridové baterie. Někdy jsou tyto baterie označovány jako zinko-burelové články, což by bylo asi správnější než pojem zinkouhlíkové. Někdy jsou nazývané jako suchý článek — primární baterie obsahující elektrolyt, který je znehybněnsuché články, protože elektrolyt je zde znehybněn (není v kapalném stavu).