Definice: | elektroda — typ vodiče elektrického proudu, sloužící pro kontakt s nekovovými částmi obvodu (např. polovodič, elektrolyt, vakuum, prostor naplněný plynem). Elektrody jsou složeny z proudového kolektoru a aktivního materiálu. Používají se potenciometrické, svářecí nebo třeba medicínské elektrody; jsou též součástí galvanických článků. Podle chemických reakcí, které na nich vznikají, se dělí na anody a katody a podle jejich počtu na elektrody prvního a druhého druhu.elektroda, ve které je aktivní materiál — materiál, který při vybíjení článku chemicky reaguje a tím vytváří elektrickou energii
aktivní materiál nanesen ve formě pasty na vodivý proudový kolektor — sběrač elektrického prouduproudový kolektor |
Sekce: | 482-02-03 |
Anglicky: | pasted plate |
Německy: | Gitterplatte, f |
Francouzsky: | plaque empâtée, f |