Nabíjecí faktor

m

Definice:koeficient, kterým se má násobit množství odebrané elektrické energie pro určení množství elektrické energie, které má být dodáno, aby se obnovil původní stav nabíjení baterie — proces, v jehož průběhu je akumulátorovému článku nebo baterii dodávána z vnějšího obvodu elektrická energie, která v nich vyvolá chemické změny a tím akumulaci energie ve formě chemické energienabití baterie
Poznámka:
Sekce:482-05-41
Anglicky:charge factor
Německy:Ladefaktor, m
Francouzsky:facteur de charge, m