Počáteční vybíjecí napětí

n; počáteční napětí uzavřeného obvodu, n; počáteční napětí při zatížení (nemá se používat), n

Definice:vybíjecí napětí (článků nebo baterií) — napětí mezi pólovými vývody článku nebo baterie při vybíjenívybíjecí napětí článek — základní funkční jednotka, skládající se ze sestavy elektrod, elektrolytu, nádoby, pólových vývodů a obvykle separátorů, která je zdrojem elektrické energie získávané přímou přeměnou chemické energie
článku nebo baterie — jeden nebo více článků vybavených prvky nezbytnými pro použití, např. pouzdrem, pólovými vývody, značením a ochrannými prvkybaterie na počátku vybíjení baterie — proces, při kterém baterie dodává za specifických podmínek elektrickou energii vytvořenou v článku do vnějšího elektrického obvoduvybíjení bezprostředně po odeznění jakýchkoliv přechodných jevů
Alias:počáteční napětí uzavřeného obvodu
počáteční napětí při zatížení
Poznámka:
Sekce:482-03-29
Anglicky:initial discharge voltage, initial closed circuit voltage; initial on load voltage (deprecated)
Německy:Entladeanfangsspannung, f
Francouzsky:tension initiale en circuit fermé, f