Střídavé napětí

Definice:

napětí, které je periodickou funkcí času s nulovou stejnosměrnou složkou nebo, v širším významu, se zanedbatelnou stejnosměrnou složkou

Poznámky:

Základní veličiny
napětí:	stejnosměrné \| střídavé \| jmenovité \| vybíjecí \| počáteční vybíjecí \| konečné nabíjecí \| konečné (vybíjecí) \| modifikované konstantní \| naprázdno/nezapojeného zdroje \| ~ při zatížení \| ~ uzavřeného obvodu \| počáteční ~ při zatížení/uzavřeného obvodu \| přechodné napěťové minimum
proud:	střídavý \| stejnosměrný \| nabíjecí \| konečný nabíjecí \| normální \| vybíjecí \| zkratový
kapacita:	gravimetrická \| jmenovitá/zaručená \| objemová \| plošná \| zbytková
odpor:	vnitřní (zdánlivý) – též zvaný impedance nebo rezistance

Sekce:

131-11

Anglicky:

alternating voltage