Zbytková kapacita

f

Definice:

kapacita zbývající v článek — základní funkční jednotka, skládající se ze sestavy elektrod, elektrolytu, nádoby, pólových vývodů a obvykle separátorů, která je zdrojem elektrické energie získávané přímou přeměnou chemické energie
článku nebo v baterie — jeden nebo více článků vybavených prvky nezbytnými pro použití, např. pouzdrem, pólovými vývody, značením a ochrannými prvkybaterii po vybíjení baterie — proces, při kterém baterie dodává za specifických podmínek elektrickou energii vytvořenou v článku do vnějšího elektrického obvoduvybíjení, provozu nebo skladování za stanovených podmínek zkoušky

Poznámka:

Základní veličiny
napětí:	stejnosměrné \| střídavé \| jmenovité \| vybíjecí \| počáteční vybíjecí \| konečné nabíjecí \| konečné (vybíjecí) \| modifikované konstantní \| naprázdno/nezapojeného zdroje \| ~ při zatížení \| ~ uzavřeného obvodu \| počáteční ~ při zatížení/uzavřeného obvodu \| přechodné napěťové minimum
proud:	střídavý \| stejnosměrný \| nabíjecí \| konečný nabíjecí \| normální \| vybíjecí \| zkratový
kapacita:	gravimetrická \| jmenovitá/zaručená \| objemová \| plošná \| zbytková
odpor:	vnitřní (zdánlivý) – též zvaný impedance nebo rezistance

Sekce:

482-03-16

Anglicky:

residual capacity

Německy:

Restkapazität, f

Francouzsky:

capacité résiduelle, f